زبان بدلو، اور آپ کی سوچ بدل جاۓ گی
کارل البرکٹ

بیریلی سیشی، ایم ڈی

ہماری زبانthisوں کے بارے میں کچھ اقتباس

Hamārī zubāno kay baray may kuchh iqtibās

اردو
Urdū
اردو کو شاعروں، کی زبان کے طور پر ممتاز کیا جاتا ہے۔
گولکونڈا خاندان کے شاہ اور ہندوستان کے شہر حیدرآباد کے بانی سلطان محمد قلی قطب شاہ (1580-1611) ایک ماہر اور قابل شاعر تھے۔
انہوں نے فارسی، تیلگو اور اردو زبان میں شاعری کی۔

1922 میں اپنے دیوان (نظموں کا مجموعہ) کی دریافت کے بعد، انہیں اردو کے پہلے شاعر ہونے کا اعزاز حاصل ہے۔

Urdū ko sha’iro kī zubān kay ṭaur par mumtāz kiyā jātā hay.
Golkondā khādān kay shah aur bhārat kay shahar ḥaidarābād kay bānī sulṭān Muhammad qulī quṭub shah (1580-1611) aik māhir aur qābil shā’ir thay.
Unhonay fārsī, taylgū aur urdū zubān may sha’irī kī.
1922 may apnay diwān (naẓmo kā majmu’ah) kī daryāft kay ba’ad, unhay urdū kay pehlay sha’ir honay ka i’zāz ḥāṣil hay

نا جاۓ جیا تل یک باج پیا نا جاۓ پیا پیالا باج پیا
نہ

nah

لحظہ

Laḥẓah

کے بغیر

Kay baghair

نہ

nah

کے بغیر

Kay baghair

Jāy Jiyā Tal Yak Bāj Piyā Jāy Piyā Piyālā Bāj Piyā
The goblet lies deserted without my beloved,
Life is a burden without my beloved
The author does not desire food or drink in the absence of his beloved. He feels that living without his beloved is painful and burdensome.
نا جاۓ کیا اما جاۓ کھیا کروں صبوری بن پیا کہیتھے
نہ

nah

لیکن

laykin

کہا

kahā

بغیر

baghair

کیسے

kaisay

Jāy Kiyā Ammā Jāy Khayā Karū Ṣabūrī Bin Piyā Kahīthay
How must I endure in the absence of my love,
Where the words reassure, the action betrays
The author finds it impossible to persevere without his beloved. He believes that it is easy for someone to ask him to be patient but acting upon such advice is out of question for him.
نا جاۓ بیسیا مل سے اس کدھیں ہے کوڑ بڑا وہ جس عشق نہیں
نہ

nah

بیٹھا

bayṯhā

کبھی

kabhī

جاہل

jāhil

کو

ko

Jāy Baysiyā Mil Say Us Kadhī Hai Koṛ Baṛā Woh Jis ‘Ishq Nahīn
Benighted is one who has loved not,
Never would I prefer him as a comrade
The author views people who have not experienced love as unenlightened and would never consider their companionship.
نا جاۓ دیا پند کچ کوں دوانے پند کو دوانے مج دے نہ شہ قطب
نہ

nah

کچھ

kuch

کو

ko

دیوانہ

diwānah

مجھ

mujh

Jāy Diyā Pind Kuch Ko Diwānay Pind Ko Diwānay Muj Day Na Sheh Quṭub
O Qutub Shah, do not give counsel to an enamored fool such as me
For counsel cannot be given to fools
The author, referring to himself in the third person, asks to stop advising him to mend his foolish ways because good counsel does not affect those who have fallen in love.

اںگریزی
Angrayzī
"انگریزی زبان کسی کی بھی خاص ملکیت نہیں ہے۔
یہ تخیل کی ملکیت ہے؛ یہ زبان خود کی ہی ملکیت ہے۔
میں نے کبھی بھی انگریزی شاعروں جیسا لکھنے کی کوشش میں ہچک محسوس نہیں کی ہے ۔"
سر ڈریک والکوٹ
"Angrayzī zubān kisī kī bhī khāṣ milkiyat nahī hay.
Yeh takhayyul kī milkiyat hay; yeh zubān khud hī kī milkiyat hay.
Mai nay kabhī bhī angrayzī sha’iro jaisā likhnay kī koshish may hichak maḥsūs nahī kī hay."
Sar ḏarayk wālkoṯ

"تمام ہند- یوروپی زبانیں مرکبات بنانے کی گنجائش رکھتی ہیں۔
در حقیقت، جرمن اور ڈچ، کچھ لوگوں کے مطابق، ایسا ضرورت سے زیادہ ہی کرتے ہیں۔
لیکن انگریزی دوسری زبانوں کی نسبت سے ایسا زیادہ بہتر انداز میں کرتی ہے۔ یہ دیگر جرمن زبانوں کو گھٹا دینے والے الفاظ کی زنجیروں کو چھوڑ کر عناصر کو الٹا کرنے کی قابلیت رکھتی ہے تاکہ ہم ہاؤس بوٹ اور بوٹ ہاؤس کے درمیان، باسکٹ ورک اور ورک باسکٹ کے درمیان اور ایک کیس بک اور ایک بک کیس کے درمیان فرق کرسکیں۔
دوسری زبانوں میں اس سہولت کا فقدان ہے۔ "
بل برسن، مادری زبان: انگریزی اور یہ کیسے حاصل ہوا
Tamām hind-yūropī zubānay murakkabāt banānay kī gunjāish rakhtī hay.
Dar ḥaqīqat, jarman aur ḏach, kuchh logo kay muṭābiq, aisā zarūrat say ziyādah hī kartay hay.
Laykin agrayzī dūsrī zubāno kī nisbat say aisā ziyādah behtar andāz may kartī hay.
Yeh dīgar jarman zubāno ko ghaṯā daynay wālay alfāẓ kī zanjīro ko chhoṛ kar ‘anāṣir ko ulṯā karnay kī qābiliyat rakhtī hay tā keh ham hāus boṯ aur boṯ hāus kay darmyān, bāskiṯ wark aur wark bāskiṯ kay darmyān aur aik kays buk aur aik buk kays kay darmyān farq kar sakay.
Dūsrī zubāno may is sahūlat kā fuqdān hay.
Bil barsan, mādrī zubān: angrayzī aur yeh kaysay ḥāṣil huwa.

تیلگو
Taylgū
"یونان یا روم کی زبانوں کی نسبت ہندوستان میں بولی جانے والی زبانوں میں، شاید اس کے ادب کی وسعت، قدیمت اور تنقیدی ادائیگی کے لحاظ سے تیلگو زبان کچھ کم واضح نہیں ہے۔
ایسا لگتا ہے کہ ہر شعبہ کی تعلیم کو جوش اور کامیابی کے ساتھ اس زبان میں کاشت کیا گیا ہے۔
اس میں نہ صرف اصلی کمپوزیشن کا ایک طویل سلسلہ ہے، بلکہ مہا بھارت، بھاگوت اور زیادہ تر مشہور سنسکرت نظموں کا ترجمہ تیلگو شاعروں نے اپنی زبان میں کیا ہے۔"
چارلس فلپ براؤن اپنے پیش کش میں لکھتے ہیں
"دی پروسوڈی اف دی تیلگو اینڈ سنسکرت لینگویجز " 1827 میں ۔
"Yunān yā rūm kī zubāno kī nisbat bhārat may bolī jānay wālī zubāno may, shāyad is kay adab kī wus’at, qadīmat aur tanqīdī adāigī kay liḥāẓ say taylgū zubān kuchh kam wāẓeh nahī hay.
Aisā lagtā hay keh har sho’beh kī ta’līm ko josh aur kāmyābī kay sāth is zubān may kāsht kiyā gayā hay.
Is may na ṣirf aṣlī kampozishan kā aik ṭawīl silsilah hay, balkeh mahā bhārat, bhāgwat aur ziyādah tar mash-hūr Sanskrit naẓmo kā tarjumah taylgū shā’iro nay apnī zubān may kiyā hay."
Charls filip brāun apnay paysh kash may likhtay hay
"di prosoḏī of di taylgū anḏ Sanskrit laingwayjis" 1827 may.

ہندی
Hindī
ہندی ہندوستان میں سب سے زیادہ بولی جانے والی زبان ہے۔
ہندی کا نام فارسی زبان کے لفظ "ہند" سے آیا ہے جس کا مطلب ہے دریائے "سندھ"۔
لالوجی لال کی کتاب "پریم ساگر" (جس کا مطلب ہے "محبت کا سمندر") بھگوان کرشن کے کاموں کو بیان کرتا ہے۔
1805 میں شائع ہونے والی، اسے ہندی میں پہلی شائع شدہ کتاب کی حیثیت سے سراہا گیا تھا۔
Hindī bhārat may sab say ziyādah bolī jānay wālī zubān hay.
Hindī kā nām fārsī zubān kay lafẓ "hind" say āyā hay jis kā maṭlab hay daryāe "Sindh".
Lālūjī lāl kī kitāb "praym sāgar" (jis kā maṭlab hay "muḥabbat kā samandar") bhagwān krishan kay kāmo ko bayan kartī hay.
1805 may shāi’ honay wālī, isay hindī may pahlī shāi’ shudah kitāb kī ḥaysīyat say sarāhā gayā thā.

سنسکرت
Sanskrit
"سنسکرت زبان، اسکی قدیمت کچھ بھی ہو، ایک بہترین بناوٹ کا حصّہ ہے؛
یونانی سے زیادہ کامل، لاطینی سے زیادہ متشدد اور زیادہ بہتر طور پر دونوں کے مقابلے میں بہتر، پھر بھی ان دونوں سے فعل کی جڑوں اور قوائد کی شکلوں میں ایک مضبوط وابستگی رکھتی ہے، جو ممکنہ حادثاتی طور پر پیدا نہیں ہوسکتی۔
واقعتا اتنا مضبوط ہے، کہ کوئی ماہر لسانیات ان تینوں کی جانچ بغیر اس اعتقاد کے نہیں کرسکتا تھا کہ وہ کسی عام وسیلہ سے نکلی ہے، جو شاید اب موجود نہیں ہے۔
ایک ایسی ہی وجہ ہے، اگرچہ اتنی زبردست نہیں ہے، یہ سمجھنے کے لئے کہ گوٹھک اور سیلٹک دونوں اگرچہ ایک بہت ہی مختلف محاورے کے ساتھ مخلوط ہیں، لیکن ان کا اصل سنسکرت کے اصل سے ملتا ہے۔ اور شاید اسی زمرے میں پرانی فارسی شامل کی جا سکتی ہے۔"
بنگال کی ایشیٹک سوسائٹی سے اپنے 1786 کے صدارتی خطاب میں
سر ولیم جونز
Sanskrit zubān, uskī qadīmat kuchh bhī ho, aik behtarīn banāwaṯ kā ḥiṣṣah hay;
Yunānī say ziyādah kāmil, lāṭīnī say ziyādah mutashaddid aur ziyādah behtar ṭaur par dono kay muqāblay may behtar, phir bhī un dono say fe’l kī jaṛo aur qawā’id kī shaklo may aik maẓbūṭ wābastagī rakhtī hay, jo mumkinah ḥādisātī ṭaur par paidā nahī ho saktī.
Waqi’atā itnā maẓbūṭ hay, keh koī māhir-e-lisānīyāt in tīno kī jānch baghayr is i’tiqād kay nahī kar saktā thā keh woh kisī ‘ām wasīlay say niklī hay, ko shāyad ab mawjūd nahī hay.
Aik aisī hī wajah hay, agarcheh itnī zabardast nahī hay, yeh samajhnay kay liay keh gothic aur celṯik dono agarcheh aik bohot hī mukhtalif muḥawray kay sāth makhlūṭ hay, laikin un kā aṣal Sanskrit kay aṣal say miltā hay.
Aur shāyad isī zumray may purānī fārsī shāmil kī jā saktī hay.
Bangāl kī aishiyāṯik sosāiṯī say apnay 1786 kay ṣadārtī khiṭāb may
Sar wilyam jons